Š

Našpulit ústa, (foukat, pískat), dotknout se lehce jazykem za horní dásní a syšet jako lokomotiva: ššš ššš. Pokud to dítě nedokáže, syčet jako husa: sss sss a zvedat koneček jazyka za horní zuby.

(Šije, šedý, šaty, šátek, šála, škola, myš, piš, dáš, máš, náš, váš, naše, vaše, píše, kaše, kouše, Dáša, Vašek, taška. Dáša šije šaty. Vašek je ve škole. Váša má novou tašku. Mýška má šedivý kožíšek. Kaše se nekouše.)

Šiju

Šiju, šiju šátek,

ušiju ho v pátek.

Šiju, šiju košili,

ušiju ji za chvíli.

Šiju, šiju šaty

Dáše košilatý.

Šiju, šiju mašli,

aby Dášu našli.

Špaček

Špačíček, špaček

je šikovný ptáček.

Žížaly po dešti

chytá jak po kleští.

Šípek

Šípek šípkový

nám tiše poví:

Šípek šípkatý

má pěkné šaty.

Muškátovo šuškání (Š, OU)

Jan Vodňanský

Copak si to šuškáte

V květináči muškáte

Šuškáte do ouška mouše

Že vás stále něco kouše

Šuškáte – ale ta moucha

Kouše vás a neposlouchá

Protože ji chutnáte

Vzácný pane muškáte

Berušky (Š)

Ljuba Štíplová

Šušky šušky

u hrušky,

šuškají si berušky.

O čem si tam

šuškají?

Co taková muška jí.

O čem ještě?

Kolik chroust

na svačinu slupne soust.

Když je někdo

vyruší,

letí šuškat k moruši.

Všechny myši (Š)

Všechny myši

v šedé chýši

mají šaty šedé,

všechny myši

v naší chýši

šedý myšák vede.

Švadlena

Šiju, šiju košilku,

ušiju ji za chvilku.

Pak ušiju kabátek

naší Dáši na svátek.

A co ještě?

Pláš´t do deště.

Vašku, nač máš tašku?

Kam jdeš, Vašku?

Do školy.

Co to neseš?

Úkoly.

Hrušky nemáš, Vašku?

Mám jich plnou tašku.

Kaše

Váša kluše k Dáši,

Dáša míchá kaši.

Dáš mi kaši, Dášo?

Ještě nevím, Vášo.

Jak se liščí táta stará o liščata

Po pěšině k lesíčku

nese lišák mošničku.

Čeká liška s liščaty,

co dostanou od táty.

Volá lišák na lišku,

aby vyšly z pelíšku,

že jim našel v houštině,

žlutou kobližku.

Šátek a šála

Šátekvisí na věšáku

vedle něho šála,

není naše, není vaše,

kde se tady vzala?