Č

Našpulit ústa, (foukat, pískat), dotknout se jazykem za horní dásní (pokud se to dítěti samotnému nedaří, je možné zvednout jazyk lžičkou) a volat šeptem na kočku: či či či. Dlaní před ústy odhmatávat výdechový proud vzduchu.

(Čelo, čeká, čichá, čenich, Čína, číhá, čepice, čokoláda, míč, klíč, pláče, koláče, tyč, klička. Číhá kočka ma myšku. Babička peče koláče. Kolotoč se točí. Kočka má šedivé oči. Čeněk kope do míče.)

Čáp, čáp

Čáp, čáp, čapinky,

Káča peče topinky.

Čáp, čáp, čapičky,

Káča peče buchtičky.

Čáp, čáp, čapáče,

Káča peče koláče.

Čáp, čáp, čapenku,

Káča peče kačenku.

Míč

Dědeček má tyč,
babička má míč.
Hoď, babičko, míček dolů,
bude míček pryč.

Čočka

Počkej ty děvečko u políčka,
je na něm v dolíčku čočovička.
Čočovička, čočka,
tam děvčátko počká.

Evička a Jeníček

Evička a Jeníček
mají plno autíček.
Dětem půjčí opičky,
autíčka a kočičky.
Mají také domeček,
ten udělal dědeček.

Číhaná

Často číhá do pekáče,

často chodí na koláče

myška maličká.

Číhá na ni naše kočka,

až se jednou myšky dočká,

bude honička.

Číhá kočka na myšku,

kotě čeká v pelíšku.

Kočka skočí, čapne myšku,

už ji nese do pelíšku.

Čepička za jablíčko

Nesla si Evička

jablíčka v košíčku,

potkala Pepíčka,

měl novou čepičku.

Pepíčku, Pepíčku,

půjč mi tu čepičku!

Půjčím ti, Evičko,

až mi dáš jablíčko.

Čistotná kočka

Naše bílá kočka čilá

na stoličku vyskočila.

Pak si očka vyčistila,

aby byla celá bílá.

Černá čichá pod pokličku,

očichává, co je v mlíčku.

Uskočila poklička,

kočka spadla do mlíčka.

Čilá Káča

Já mám bič a káču,

s bičem za ní skáču.

Zatočím ji do kolečka,

uteče mi do dvorečka,

švihnu bičem pod nožičku,

uteče mi po chodníčku.

Po chodníčku za vrata -

moje káča kulatá.

Čáp

Čáp k močálu letí,

s čápem čapí děti;

u močálu čapí teta

na čápata čeká léta.

U močálu na sluníčku

čekají pak na žabičku.