Hádanky od Václava Fischera IX "P"

Vrtuli má nahoře jako kadeře

a těší se u lidí velké důvěře.

Umí stát ve vzduchu na místě

a přistát mimo letiště. (Vrtulník)

Hráči do něj kopají,

odvážní v něm létají.

Když náhodou praskne,

jak bublina splaskne. (Balon)

Vzduchem pluje jako loď.

Nadoblačná v.......ď. (Vzducholoď)

Vznáší se zvolna z rodné hroudy.

Vzhůru ho nesou vzdušné proudy.

Krouží a klouže u oblak

a není motýl ani pták. (Kluzák)

Tiše padá, padá z výšky

jako chmýří z pampelišky,

na kterou už podzim dých,

a není to sníh. (Padák)

Zaduní modrou oblohou -

kdopak po ní křídou čmárá?

Ze země ho děti vidět nemohou.

Zbyla po něm bílá čára. (Tryskové letadlo)

Ten, kdo má chuť do šlapání,

povozit se chce,

touží drandit jako páni

z kopce do kopce,

ať jde s námi do spolku

a prožene t......u. (Tříkolku)

Chroupá železnými zuby

hlínu, suť i písek hrubý.

Mlsný ale vůbec není,

pustí se i do kamení.

Nikdy není bez lžíce,

je ho plná silnice. (Bagr)

Má mohutná ramena.

Zvedá těžká břemena.

na suchu i ve vodě.

Na auta i na lodě. (Jeřáb)

Čtyři nožky,

dva trnožky,

v zimě běží,

v létě leží. (Saně)

V zimě slouží,

v létě zuby suší. (Saně)

Na zahrádce stojí

bílý větroplach,

sluníčka se bojí,

z mrazu nemá strach.

Z koule hlava, nohy, trup,

hlídá vrátka u chalup. (Sněhulák)

Teprve, když se utišíš

a budeš jako pěna,

teprve potom uslyšíš

to, co hlas vůbec nemá. (Ticho)

Vyskočila z not,

lidem přišla vhod.

A že byla velmi čilá,

do večera protančila

tucet nových bot. (Písnička)

Čtyři noty s hotentoty

složil datel z Nové Lhoty.

Medvědovi přišly vhod,

zahrál si je na F...T. (Fafot)

Dudydej, dudydá,

kdo má uši uhlídá.

Dudydej, dudydá,

nač dudáček vyhrává. (Dudy)

Nemá žádné rohy,

aby trkat moh.

K muzice má vlohy

a písniček stohy,

víc než sám pan Kmoch,

umí L...Í R.H (Lesní Roh)

Když do něj hráč bije, tluče,

jako bednář na obruče -

tak ranami do kůže

rytmus držet pomůže. (Buben)

Trojúhelník z kovu.

Na něm ruka s tyčkou

vyklepává k slovům

rytmus pod písničkou. (Triangl)

Mlčely a seděly,

zlatě na svět hleděly.

Když spustili svoje břinky,

roztančily se i holinky

ve svátek a v neděli. (Poznali jste činely?)

V komůrkách si tóny chrání,

dává je jen za foukání... (Foukací harmonika)

Sám nehraje, to se zdráhá,

začne, když ho někdo tahá! (Akordeon)

Stavějí z nich zedníci,

domy v naší ulici. (Cihly)

Nohy má ve vodě,

abychom suchou nohou

přešli řeku.

Taky se říká,

že vede od člověka

ke člověku. (Most)