Hádanky od Pavla Sýkory "P"

Nohy dlouhé.

Zobák klapavý.

O něm žáby se žabáky

horory si vypráví. (Čáp)

Na podzim se hejno sletí,

v cizí země od nás letí.

Až nastane jarní čas,

navrátí se zpátky zas. (Stěhovaví ptáci - Čápi, vlaštovky, jiřičky...)

 Kdo to sedí na kameni,

ocáskem si třepetá?

To panáček z odpovědi

nese klíče od léta. (Konipas)

Skáče z větve na větev,

ocáskem si mává.

Nestojí nám o mrkev.

Oříšky má ráda. (Veverka)

Čumáček jak myška hravá.

Hlavou dolů přes den spává.

Je to ale divná myš!

Na lov létá, když ty spíš. (Netopýr)

Kdo nosí kožich i v létě? (Medvěd)

Žádný chvat a žádný spěch,

dům si nosím na zádech. (Šnek)

Zpěvný ptáček.

Černý fráček.

Když se dá do tance,

žížaly jsou bez šance. (Kos)

V dešti i sluníčku

z louže do bláta

od zrnka k zrníčku

běhají K....a. (Kuřata)

Korunka zelená.

Kmínek bílý.

Vyryla do něj Helena:

Honza je můj milý! (Bříza)

U potoka stojí.

Vody se nebojí.

Na děti volává už z dálky:

„Chcete dřevo na píšťalky?“ (Vrba)

Stojí babice

rozcuchaná velice.

Když přijdou časy,

zelené má vlasy,

když tělo chřadne,

do vody padne. (Vrba)

V létě se zelenají,

na podzim opadají. (Listy ze stromů)

Co má v lese nejvíce jehliček? (Jehličnatý strom)

V mládí bývá celá zlatá.

K stáru z ní zbude bílá vata (Pampeliška)

Stojí paní na palouku,

bílý závoj na klobouku. (Pampeliška)